Náš příběh, jak jsme se dostali do Austrálie

Pavlína a Vráťa Řehola jsme Česi žijící v Austrálii Cairns. Do Austrálie jsme přijeli na studentská víza naučit se anglicky.

Po ukončení školy jsme stáli před otázkou  “tak a co teď”? Prodloužit si mládí dalším  studiem nebo se na dalších 40 let vrhnout do pracovního procesu?!

Kam dál?

Ve škole jsme se učili pouze němčinu, ale zjistili jsme, že  pro lepší pracovní příležitosti je  rozhodně nutné znát angličtinu, a tak jsme se rozhodli, že pojedeme do světa, naučíme  se ji,   rozšíříme  si přitom svoje znalosti, osamostatníme se a také  toho jistě hodně zažijeme.

Další otázka,

kterou jsme si tehdy položili byla: Kam za angličtinou? Váhali jsme mezi Anglií, USA a Austrálií. Když jsme si ale tyto možnosti porovnali, na celé čáře vyhrála Austrálie. Pro Austrálii hovořilo  jednak hledisko  „exotické“ – možnost poznat místo, které jsme doposud znali jen z cestopisných televizních pořadů, jednak hledisko praktické – celkově vysoká životní úroveň, pohodoví lidé ochotní pomoci a pro studenty nižší životní náklady i možnost práce na poloviční úvazek během studia.

V lednu 2001 jsme poprvé přiletěli do Austrálie s nulovou znalostí angličtiny. Jediné co jsme dokázali říci, bylo Yes a No.

Naše volba padla na Cairns. Navštívili jsme agenturu, která nás tlačila do Sydney nebo do Brisbane, ale my jsme se nedali. Nechtěli jsme do velkoměsta.

K cestě do Austrálie v lednu 2001 jsme potřebovali studentská víza.

Česká republika tehdy byla v kategorii 3  a to znamenalo doložit spoustu dokladů. Jednalo se o ohromně složitý a zdlouhavý proces. Agentura nás  tehdy nutila, abychom zamlčeli, že letíme spolu. Museli jsme absolvovat lékařskou prohlídku (lékař dělal Vráťovi problémy kvůli jeho krevnímu tlaku), museli jsme dokládat výši peněz na účtě, mít potvrzení od zaměstnavatele…atd. Celý proces trval více jak ½ roku a nakonec mně víza byla udělena a Vráťovi ne!

Co teď?

Měli jsme naplánováno jet na více jak 8 měsíců spolu a teď jeden z nás  mohl odcestovat  a druhý ne! Rozhodli jsme se že, to tak nenecháme. Šli jsme na agenturu a chtěli vysvětlení. Nevěděli proč, ale vzhledem k tomu, že jsme měli oba telefonní pohovor s ambasádou, kdy se mě ptali jestli jedu s někým, a já jsem na základě rady od  agentury řekla, že jedu sama, a Vráťa totéž, dospěli jsme k názoru, že pro ně bylo úplně jednoduché si domyslet, že  jedeme společně a dali jsme jim mylné informace. Proto došlo k zamítnuti.

Nebylo divu, jelikož poplatky a některé dokumenty byly s oběma jmény. Došli jsme tehdy za ředitelem dané agentury a žádali o nápravu. Nakonec Vráťa musel znovu zaplatit poplatek za víza a jet na pohovor do Vídně. Agentura sice tvrdila, že nikdo víza na základě  odvolání nikdy nedostal, ale my jsme věděli, že to tak prostě nemůžeme nechat. Po všech těch perepetiích nám byla víza přece jen udělena a my mohli konečně odcestovat.

To jsme ještě nevěděli, že tím naše problémy nekončí.

Protože jsme letěli do vzdálené země bez znalosti jazyka, bylo dohodnuto, že nám na místě bude nápomocná osoba z dané agentury. Jenže ta byla v Sydney a my přiletěli do Cairns 3000 km odtud. A kromě toho  se nám vůbec nepodařilo tuto osobu zkontaktovat. Všechno jsme to nakonec zvládli a byla to naše nejlepší životní lekce.

Naše trampoty tím ale neskončily.

Našli jsme si sponzora, který byl ochoten nám zařídit obchodní víza. Pro neschopnost našeho imigračního agenta, jsme však museli po dvou letech vycestovat  z Austrálie s tím, že vše proběhne rychle a my se budeme moci nejpozději  do 3 měsíců vrátit. Protože jsme neměli v Cairns nikoho, na koho bychom se mohli obrátit, aby na tento proces dohlédl, 3 měsíce se  prodloužily na 2 roky.

Trvalý pobyt

S žádostí o trvalý pobyt to bylo již snažší, ale také ne bez problémů. Doslova v poslední minutě se nám podařilo sehnat zaměstnavatele, který byl ochoten zajistit nám potřebné dokumenty k imigraci. Po 5ti týdnech čekání bez práce a bez peněz jsme měli důvod k pořádné oslavě jupíííí!

Splnil se náš sen o životě vzhůru nohama!

A získali jsme jedno veliké ponaučení pro život:

Ať se věci zdají sebetěžší a sebebeznadějnější, nikdy se předem nevzdávat!

Jak vidíte, prošli jsme si možným i nemožným a právě proto, jsme se na základě těchto našich zkušeností rozhodli pomáhat lidem, kteří touží po cestě do Austrálie, zejména pak do její přenádherné  tropické oblasti.

Na základě naších osobních zkušeností pomáháme lidem, kteří touží zažít Austrálii.

Zajišťuje komplexní poradenství pro studium v Austrálii, vyřídit studentská víza je pro nás druhou přirozeností.